Komentář: K článku

Ono je to trošku složitější, a hlavně, všecko trošku jinak. Úplně jinak.

Spojené státy, společně s Královstvím Myanmar, je jeden ze dvou státu světa, který nepoužívá metrický systém. Po té, co se Japonské císařství stalo členským státem EHK/OSN, jsou jediným státem na světě, který má ucelený systém norem (SAE standards), jež komplexně řeší nejen zařízení k osvětlování a světelné signalisaci silničních vozidel, ale i normuje všecky ostatní potřebné technické detaily pro konstrukci vozidel - bezpečnostní pásy, ohnivzdornost materiálů, zasklení, brzdový systém atp. atp. Zbytek světa pak nemá nic, nebo přijal ECE/UN.

Konsekvence historického vývoje jsou naprosto odlišné a svébytné, namátkou vzpomenu Sealed Beam Act 1939.

Proč jsou směrové svítilny u většiny aut červené?

Směrové svítilny jsou americký vynález (Buick 1939) a původně byly pouze vzadu a fungovaly tak, že blikala příslušná brzdová svítilna. A tak je tomu u většiny červených blinkrů dodnes.

Na rovině federálního práva platí, že stát musí připustit do provozu každou svítilnu, která splňuje příslušnou normu SAE. SAE normy připouští, pro zadní směrové svítilny, červenou i oranžovou barvu.

Norma SAE J1395 klade odlišné nároky na oranžovou a červenou směrovou svítilnu, a - překvapivě - na červenou jsou mírnější, výrobce volí tuto variantu, pokud může. Což, krom školního autobusu a vozidel ADR, může. Ušetří minimálně žárovku a patici. To je celé.

Vozidlu s červenými zadními blinkry hrozí cca o 24% větší risiko zadní nehody (in Effects of turn-signal color on reaction times to brake signal, Transport research institute of University of Michigan, 1995), což je obecně známý fakt, a proto státy, krom USA, CDN, MEX, J, IS a NZ, až na zákonné výjimky, červené směrové svítilny nepřipouští.

Jde o politicky korektism, ústup automobilové lobby (stejně, jako 7,000 cd denní svítilny, konec Sealed Beam světlometů...), nic víc a nic míň, v tom není. To, že červené blinkry dávno nesmí mít nové školní autobusy a vozidla pro přepravu nebezpečného nákladu, mluví za vše.

Boční obrysové svítilny jsou rovněž americký vynález a povinné jsou od roku 1968. Nicméně, SAE J592 vyžaduje svítivost 0.25 / 0.62 cd (červená / oranžová), ECE/UN 91 4.0 cd; liší se i maximální svítivost - 15.0 / 25.0 cd SAE/ECE, rovněž I pozorovací úhly, FMVSS 108 má pak naprosto odlišné požadavky pro montáž i zapojení, než ECE 48 / 50 / 53 (mohou blikat i v opačném taktu, jako směrové svítilny, u ECE jen ve shodném taktu, liší se počet, umístění...).

Použití předních obrysových svítilen oranžové barvy především není povinné - ve předu může být i v USA bílé obrysové světlo.

Z bezpečností to má a nemá co společného:

Původně byly i přední blinkry bílé (poslední je kogentně vyžadovala Itálie), takže prostě obrysová svítilna měla dvouvláknovou žárovku - slabší trvalé obrysové světlo, silnější přerušované směrové.

Když FMVSS 108 začal vyžadovat oranžové přední směrové svítilny, připustil oranžové přední obrysové svítilny. Proč montovat dvě světla, když stačí jedno. To je celý, historický, důvod.

Oranžová barva bezpečnější, jak pro denní svítilny, tak pro přední obrysové svítilny, skutečně je, podrobnosti in Functional requirements for daytime running lights, Transport research institute of University of Michigan, 2003, str. 42, odst. 3. Je okem dříve rozpoznána, jednoznačně odlišena od patníků, čar na silnici atp.

Pokud bychom se tedy měli řídit ryze odborným hlediskem, všecky přední obrysové svítilny budou oranžové, červené blinkry zakázané, jednotné evropské asymetrické potkávací světlo zakázané, všecky světlomety budou konstrukce sealed beam, a selektivně žluté barvy (a bude se jezdit pomaleji, budou svítit na kratší vzdálenost a nebudou osvětlovat krajnici). Přední mlhovky budou povinné, stejně, jako boční obrysové svítilny, které budou mít větší plochu a kruhový tvar. Denní svítilny budou povinné, oranžové a budou mít svítivost 1,000 cd. A - ano! Dim-dip svítilny budou povinné a budou bílé. Snad jsem na nic nezapomněl...