Road trip do Litvy. Někomu to bude znít jako blbost, co by člověk v Litvě dělal, pobaltska a postsovetska země, to budou samé paneláky a břízy a placka, nejvyšší kopec hromada písku někde na staveništi. Jenže já to mám trochu jinak. Abych někam chtěl jet, jediný argument, který potřebuju, je, že jsem tam ještě nebyl. A v Litvě jsem ještě nebyl. Navíc se tam jede přes Polsko a Polsko já mám moc rád.
V podstatě jsem díky jednomu svému kamarádovi přestal o road tripech jen číst a občas i psát - a na jeden jsem se sám vydal. Podruhé v životě - první byl “Kolem dokola” před devíti lety - a do míst, kam by spoustu lidí ani nenapadlo jet, protože autobusem do Chorvatska s cestovkou je to snazší.
Protože by to ale byl druhý týden v červenci, kdy bych byl mimo práci, vymyslel jsem si, že budu cestou trochu pracovat. Že vezmu přítelkyni do Krakova - miluju to město -, strávíme tu víkend a pak ji pošlu zpátky do Prahy a v pondělí budu pracovat z nějakého AirBnb bytu v Krakově, večer přejedu do Varšavy a v úterý zopakuju to stejné ve Varšavě.
Tak jsme vyrazili s noclehem na chalupě v Jeseníkách. Čerstvě opravený Chrysler Sebring - blbě startoval, protože regulátor tlaku paliva po zhasnutí motoru nedržel tlak benzínu - má mou plnou důvěru. Když spolehlivě jezdí mezi Prahou a Ostravou, proč by nedojel do Litvy, která je jen třikrát dál? (Ale stejně jsem si radši k cestovnímu pojištění připlatil za balíček “Auto".)
Cestou na chalupu jsem zjistil, že pravá zadní brzda dře, když je hodně zahřátá. Další den, už v Polsku, jsem měl dojem, že již známé chrasteni od pravého zadního kola na nerovnostech je čím dál silnější. Jenže to neumím lokalizovat, netuším, co to je, abych to opravil. Nářadí s sebou mám, ale protože nevím co s tím, pokrčil jsem nad tím zatím rameny.
Jsme v Krakově a jsem nadšen. Prošli jsme si trochu město, na Kazimierzi se parkuje o trochu míň na punk, než si ze svých studentských let pamatuju, ale ne o moc. Zapiekanki na Placu Nowym jsou pořád stejně dobré a čeká se na ně pořád stejně dlouho. Babi, co tam prodávala před sedmi lety vynikající kvasaky, je tam prodává pořád. A Kazimierz je pořád stejně špinavá, odporna a zároveň kouzelná. Jdeme na pivo.
bc
2025 ©