Neděle 7. září 2008, Ostrava Dnešní etapa se táhla od Mikulova podél hranic se Slovenskem do nejvýchodnější obce České republiky a odtud do Ostravy, odkud jsme vyjížděli.
Z Mikulova naše trasa vedla do Mikulčic, kde jsou zbytky prastarého osídlení – tzv. Slovanské hradiště. Je to sice jen pár kamenů v zemi, ale těchto pár kamenů už tam prý je od 9. století našeho letopočtu… a taky jsme jeli kolem.
Po drobných „kufrech“ na jihovýchodě se nám podařilo střídavě na české a slovenské straně hranice dorazit až na Hrčavu, obec, ze které je co by kamenem dohodil (skutečně… pokud umíte házet) na slovenské i polské území. Ještě kousek dále pěšky východním směrem a dorazíte k altánku u tzv. trojmezí, tedy u místa, kde se stýkají tři státy. Ten konkrétní hraniční kámen je v dolíku u potoka.
Návštěvou tohoto místa jsme spojili všechny krajní body naší země a nezbývalo, než se vrátit do Ostravy. Předtím jsme však ještě prozkoumali dřevěný kostel Sv. Cyrila a Metoděje a napili se z pramene, který má léčit oční choroby. Voda byla velmi dobrá a velmi studená.
Česká republika má kolem dokola 2112,7 km a dvoutisícovou hranici jsme překonali právě poblíž Hrčavy. Můj odhad byl někde u 2500 km.
Ten rok jsem měl v diáři mapu České republiky. Dopadla nějak takto:
Epilog
Byla to fajn cesta. Jsem moc rád, že jsem něco takového vymyslel a zrealizoval. Jsem rád, že se mi takto povedlo dokázat, že v dnešní uspěchané době je stále prostor pro takovéto trhlé a na první pohled nesmyslné nápady. Je trochu škoda, že jsme se nedokázali držet hranic těsněji, ale to znamená jen jednu věc – je potřeba jet znova.
bc
2024 ©