V posledních měsících je víc než dříve aktuální otázka změn v dopravě uvnitř hlavního města. Hovoří se zejména o uzavírání Smetanova nábřeží v úseku od Národního divadla zhruba po Křižovnické náměstí. Není to však ani zdaleka jediné místo, na které mají dopadat změny navrhované současným primátorem města Tomášem Hudečkem a lidí z Institutu plánování a rozvoje. Média se tomuto tématu věnují, avšak mnohdy diskutabilním způsobem a často ne zcela adekvátně v poměru k tomu, jak velkého množství lidí se navrhované změny mají týkat.
Diskutabilní praktiky iniciativy Auto*Mat
Uveďme se do tématu jeho popsáním: ze státních a městských dotací fungující iniciativa Auto*Mat v čele s Vítem Masare již deset let vyvíjí nátlak na uzavření Smetanova nábřeží pro něktrou automobilovou dopravu. V současné verzi jejich záměru by měl být zachován volný průjezd pro tramvaje, vozy IZS, rezidenty, dopravní obsluhu, zásobování a vybraná vozidla bez bližšího vysvětlení.
Iniciativa Auto*Mat očividně není schopna doložit, ba vůbec přesně sdělit údaje jednak o tom, co přesně je tranzitní doprava, a zejména o tom, kolik takové dopravy po Smetanově nábřeží skutečně projíždí – v květnové debatě mezi Vítem Masare a předsedou OSBIDu Štěpánem Radou padlo ze strany pana Masare číslo 66 %. Později, v době podzimních sobotních uzavírek, říkal web Auto*Matu, že oné tranzitní dopravy je 97 %, zatímco přímo v rámci debaty na uzavřeném nábřeží jsem slyšel něco o 90 procentech. A v letošním článku Týdne (viz níže) se objevují slova „do 60 % tranzitní dopravy.“ Nikde jsem nedokázal dohledat definici tranzitní dopravy ani způsob sběru dat. Podobně kreativně přistupuje iniciativa Auto*Mat i k počtu návštěvníků akce – web uvádí celkem 100 tisíc lidí, což by znamenalo průměrně 20 tisíc každou sobotu. Má zkušenost však říká něco zcela jiného – účastníků mnou navštíveného uzavření mohly být odhadem tak dva tisíce.
V prosinci 2013 prezentovaná zpráva na webu Auto*Matu říká, že při zkušebních sobotních uzavírkách nábřeží se komplikovala dopravní situace na protějším břehu, tedy v průjezdních ulicích na Malé Straně. Tam se pochopitelně přelila veškeré doprava, která by jinak jela prostornějším pravým břehem. V návaznosti na problémy na levém břehu v plánech přibylo zabránění průjezdu i tudy.
Povšimněte si prosím slovního spojení zabránění průjezdu. Prapůvodním plánem bylo vytvořit ze Smetanova nábřeží pěší zónu, tedy něco jako Náměstí republiky nebo Anděl. Nové plány počítají se změnami i na Malé Straně, avšak již nehovoří o pěších zónách, nýbrž o onom zabránění průjezdu. Nedá se předpokládat, že by byl někdo uspokojen osazením dopravních značek B 32 s nápisy Průjezd zakázán. Konkrétní provedení je pravděpodobně předmětem debaty a pravděpodobně také místem střetu protichůdných snah různých skupin. Nenechme se však v žádném případě zmást slovy „nikdy nikdo nic nechtěl zcela uzavírat“ – dostupné zdroje z jara i podzimu loňského roku hovoří o uzavření a/nebo o pěší zóně.
Na jaře to nevyšlo…
Nábřeží se mělo zkušebně uzavřít po šest sobot v průběhu května a června. Mediální zprávy o plánování jarních uzavíracích akcí se objevovaly zejména v průběhu března loňského roku. Nebylo jich příliš. Server Lidovky.cz 12. března zveřejnil článek Terezy Houdkové s titulkem Místo kolon pěší zóna? Nábřeží bude bez aut už od května. V krátkém článku jsou dvě citace sdružení Auto*Mat spolu s infoboxem, který říká, že tento nápad všichni podporují a že se do této oblasti všichni dostávají „městskou hromadnou dopravou nebo pěšky.“ Názor druhé strany barikády bychom hledali marně. Ve stejný den přinesl i server iDnes.cz článek Aleše Berného s názvem Praha uzavře o sobotách pro auta Smetanovo nábřeží v centru města. Je obsáhlejší, avšak ani zde není věnován prostor oponentům.
Druhý březnový příspěvek na Lidovkách se objevil o dva dny později. Najdeme jej pod titulkem Uzavření pražského nábřeží pro auta je utopie. Doprava se přelije jinam, psala jej Anna Sedláková, je o poznání delší a zahrnuje také názory dopravních odborníků a městské části Prahy 1. Alexandra Udženija, tehdy radní pražského magistrátu, tuto myšlenku podporovala, jak dokládá její citace. Iniciativa Auto*Mat se pochopitelně vyjadřuje v podobném, jen trochu ostřejším duchu: „Smetanovo nábřeží je určitý symbol. Na takovém místě nemá doprava co dělat,“ prezentuje názor iniciativy Martin Skalský. Serveru na dotazy odpověděl i dopravní expert Petr Moos z ČVUT, který k uzavírkám zaujal vlažnější přístup: „Když uzavřeme Smetanovo nábřeží, pochopitelně zvětšíme intenzitu provozu … na Malé Straně. Je to dvojsečná zbraň. Doprava je jako voda, kterou když někde v řečišti uzavřete, tak vám poteče jinudy.“
Naopak stanovisko městské části Prahy 1 bylo záporné, přesto však byla ochotna vyjít vstříc „učarování“, kterému podle ní Praha podlehla. Zásadně však nesouhlasí s trvalým uzavřením: „Rozhodně nemůžeme být příznivci představy na dlouhodobé či trvalé uzavření nábřežní komunikace. Veškeré doposud zpracované dopravně inženýrské podklady jednoznačně vylučují takovou možnost v kterékoliv variantě,“ řekla v březnu mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. Tištěná verze Lidových novin na jaře o nábřeží nepsala, MF Dnes přinesla v pražské příloze 13. března delší text o plánech uzavírání centra pro automobilovou dopravu. Článek s titulkem Praha experimentuje: zakáže autům vjezd na část nábřeží psala Adéla Paclíková a uzavřela jej větou, že dopravní expert Robert Šťastný říká, „že Praha by si měla jasně nastavit politiku, jak bude postupovat vůči autům ve městě.“
Srovnejme dva největší deníky Mafry s časopisem Týden, který o uzavírkách Smetanova nábřeží v průběhu celého roku 2013 informoval snad ještě řidčeji, naopak ale dal více prostoru odpůrcům tohoto nápadu. I na internetové mutaci Týdne se objevil článek 12. března s titulkem Praha uzavře o sobotách Smetanovo nábřeží pro auta. Stejně tak se autor, jehož celé jméno není u článku uvedeno, nevěnoval názorům odpůrců. Struktura článku není nepodobná tomu na Lidovkách, vedle iniciály autora zde najdeme také ČTK.
Začátkem května zveřejnil Týden na internetu další zprávu od ČTK, tentokrát s titulkem Uzavírka Smetanova nábřeží se posune, radní se neshodli. Článek je stručným agenturním zpravodajstvím s citací Tomáše Hudečka: „Uděláme vše pro to, aby se uzavírka uskutečnila v pozdějším termínu.“ Na této zprávě je zajímavý zejména fakt, že je od ČTK a tedy lze předpokládat, že jej měly k dispozici i Lidovky, ale z nějakého důvodu se rozhodly ji svým čtenářům nezprostředkovat.
Další zpráva se v Týdnu objevila v červenci, psala ji Eva Hofrichterová a poměrně vágní titulek zněl Z pražského Smetanova nábřeží bude pěší zóna. Primátor Hudeček podle zprávy údajně ladil detaily happeningů se starostou Prahy 1 Oldřichem Lomeckým. Pro tento článek také předseda iniciativy Auto*Mat Vít Masare Týdnu řekl, že se jarní uzavírky nekonaly.
… tak to zkusíme na podzim
K šesti sobotním uzavírkám na jaře nedošlo z důvodu nedostatku peněz, nezájmu občanů a také kvůli neshodám nad problematikou na Magistrátu města. Připomeňme, že v té době byl pražským primátorem Bohuslav Svoboda, Tomáš Hudeček jej nahradil až ke konci června roku 2013. Uzavírky se tedy přestěhovaly na začátek podzimu, kdy ještě bylo teplé počasí. Protější břeh se neměnil, obousměrný svobodný průjezd Malou Stranou byl po dobu uzavírek zachován. Jednu z těchto akcí jsem v rámci rešerší na své texty navštívil.
Server Lidovky.cz o podzimních uzavírkách informoval třikrát v průběhu září a října loňského roku. První text vyšel 13. září, jeho autorkou byla opět Tereza Houdková a byl nadepsán titulkem Auta na Smetanově nábřeží vystřídají pekaři i architekti. Na měsíc. První věta perexu zní: „Jarní zkušební uzavření Smetanova nábřeží se povedlo.“ která se vyskytuje o pár dní později i v tištěných LN. Jak jsem nastínil výše, je to lež. Podobně jako v případě o půl roku staršího textu, zmíněného výše, ani zde není věnován prostor oponentům. Variantu, že se může jednat o text ČTK, značně zpochybňuje poslední věta článku: „Akci můžete podpořit i finančně, společně s dalšími zajímavými městskými projekty.“ která není citací. Není vyloučeno, že probíráme text psaný na objednávku Auto*Matu.
Poslední text o akci Nábřeží žije přinesly Lidovky.cz 13. října 2013, tedy po poslední uzavírkové sobotě; autor textu byl Matěj Ludvík, který se jedné ze sobot také účastnil, a titulek zněl Uzavřít autům Smetanovo nábřeží trvale? Možné to je, míní expert. Článek je rozhovorem s dopravním expertem Petrem Vomáčkou z ÚAMK. Petr Vomáčka s uzavírkou souhlasí, ale věc vidí o něco realističtějšíma očima: „V současné chvíli, kdy není ještě otevřen tunelový komplex Blanka, si nedovedu představit, že by Praha zvládla tento nápor, zejména při dopravní špičce v pátek a pondělí.“ Tento článek obsahuje také anketu, kde se proti trvalému uzavření Smetanova nábřeží vyjádřilo 2436 lidí, zatímco pro něj pouze 240.
Server iDnes.cz přinesl v průběhu září a října čtyři větší reportáže a rozbory na téma Smetanova nábřeží autorů Adély Paclíkové, Pavla Švece a Vítězslava Bureše. Všechny dávaly prostor pro vyjádření organizátorům akce, dopravním expertům a pražskému magistrátu. Byli sice citováni místní nesouhlasící občané, opoziční občanská sdružení však zmíněna nebyla a nesouhlasící pražské městské části také jen minimálně. Článek s názvem Praha zkusila zavést Smetanovo nábřeží bez aut. Vymýšlí, jak to zavést trvale obsahoval i anketu, kde přes 10 tisíc čtenářů hlasovalo proti pěší zóně oproti čtyřem tisícům souhlasících. Stejní autoři psali i do tištěné verze MF Dnes a podobně jako na internetu, i na papíře dávali slovo organizátorům a podporovatelům akce a také dopravním expertům, z nichž někteří souhlasili s výhradami a někteří byli proti. Nesouhlasné reakce z řad veřejnosti se však vyskytovaly pouze v rámci otištěných čtenářských názorů, občanská sdružení bojující proti změnám na nábřeží, tedy zejména Občané pro svobodnou a bezpečnou individuální dopravu (OSBID), prostor nedostala.
Internetová verze časopisu Týden na podzim přinesla pouze jednu zprávu, jejíž titulek zněl Hlas z ODS: Aktivisté vydělávají v Praze na úkor místních. Článek říkal, že zastoupení ODS na Praze 1 není spokojeno se způsobem, jakým magistrát využívá tuto městskou část k zájmovým akcím: „Přidala se, dokonce s posvěcením rady hlavního města, akce Nábřeží žije, jejímž důsledkem je opakované uzavření Smetanova nábřeží pro automobilovou dopravu,“ píše dle Týdne vedoucí ODS na Praze 1 Jaroslava Janderová v dopise Tomáši Hudečkovi. „Iniciativě Auto*Mat, která je mimo jiné příjemcem grantů od hlavního města, bylo umožněno v nebývalé míře prezentovat své parciální zájmy a generovat příjmy jak ze sbírky, tak z komerčních aktivit na této akci,“ pokračuje Janderová. Podobně jako některé články Lidovek, ani tento nezmiňuje argumenty protistrany. Do jeho struktury by nejspíš šly zakomponovat jen obtížně; mohl posloužit infobox. Tištěný Týden se na podzim Smetanovu nábřeží nevěnoval, v srpnu však zveřejnil reportáž o neshodách mezi řidiči a cyklisty, kterou nazval Povstání pumpičkářů.
Nejen okolí Karlova mostu se má změnit
Změny, které chce zavést Institut plánování a rozvoje (tj. útvar, který během necelého roku změnil svůj název nejméně třikrát, přestože náplň práce ladit Prahu zůstává), se dotýkají i Severojižní magistrály, a to od Pankráce přes centrum až po Prahu 8, a také Žitné ulice, tedy klíčových dopravních tepen. Po této trase má přibýt několik semafory řízených přechodů pro chodce a také má vozovka v každém směru přijít o jeden jízdní pruh, který chce město vyhradit taxíkům, autobusům a cyklistům a snad také automobilům, ve kterých sedí více než dva lidé. To znamená výrazně nižší propustnost pro zbytek dopravy. Semafory mají přibýt celkem šestery, některé lidem v okolí pomůžou, jiné jsou však diskutabilní – zejména ten v ulici V Holešovičkách, která potřebuje všechno, jen ne omezení průjezdnosti, zejména v souvislosti s otevřením Blanky.
K autobusům mi dovolte poznámku. Když už vyhrazujeme pruhy, je pochopitelné do nich autobusy pustit, avšak dle portálu IDOS po magistrále v úseku, kde je v plánu zúžení, jezdí pouze jediný, a sice noční linka 511. Neznám hustotu provozu v této ulici detailně, avšak nepředpokládám, že by mezi jednou a pátou hodinou ranní bylo potřeba vyhrazovat dvěma autobusům do hodiny samostatný jízdní pruh.
MF Dnes psala o změnách na magistrále i v červenci loňského roku, článek Adély Paclíkové měl titulek Dálnici přes Prahu mají zkrotit užší pruhy. Tento titulek je značně zavádějící, dle webu Ředitelství silnic a dálnic magistrála není dálnice. Zužování pruhů, které má dle textu magistrát také v plánu, také musí myslet na dodržení jejich zákonné šíře. Článek přibližoval poslední experimenty magistrátu v dopravě, jako např. semafor na severním konci Nuselského mostu ve směru do centra. O odpůrcích nebylo mnoho zmínek ani zde.
Právě v otázce změn ostatních pražských ulic vstupuje do hry časopis Týden asi nejvíce: v čísle 4 v roce 2014, které vyšlo 20. ledna, se plánu změn věnuje na čtyřech stránkách. Na titulní straně najdeme titulek Autem po Praze? Zapomeňte, kterým časopis láká na rozbor plánovaných změn v pražské dopravě. Článek Davida Jareše a Josefa Koliny s názvem Blanka vrací úder, který se po vydání tištěného časopisu dostal i na web Týden.cz, představuje plány změn jako experiment s nejasnými výsledky, kde „roli pokusných králíků hrajeme my všichni.“ To nepřímo potvrzuje Ondřej Boháč, ředitel kanceláře pražského primátora: „Budeme zkoušet jednotlivá opatření a následně vyhodnotíme, zda mají smysl.“ Na vedlejší stránce najdeme slova protestu starostů Prahy 1 a 8 Oldřicha Lomeckého a Martina Jedličky. „Místní lidé zde bydlící, případně zde podnikající, nemohou být ještě více dopravně omezování,“ říká na adresu plánů magistrátu Lomecký. Martin Jedlička naopak upozorňuje na problematickou ulici V Holešovičkách, která je již nyní na hranici své kapacity. Právě sem má Blanka vychrlit desetitisíce aut, které má brzdit výše zmíněný semafor.
Servery Lidovky.cz ani iDnes.cz se těmto plánům nevěnovaly, stejně jako tištěný deník Lidové noviny. MF Dnes zveřejnila 21. ledna obsáhlejší článek Kateřiny Frouzové, jehož titulek zněl Smetanovo nábřeží a Malou Stranu nelze uzavřít. Plán primátora padá. Podle nové analýzy, zpracované pro Prahu, „by se Smetanovo nábřeží a Malá Strana neměly po zprovoznění tunelového komplexu Blanka zavírat, jak se původně plánovalo,“ citoval článek mluvčího magistrátu Jakuba Stadlera. Text zmínil i stanovisko Alexandry Udženije, dnes radní Prahy 2, který je zcela opačný ve srovnání s jejím postojem v době, kdy zastávala funkci radní na magistrátu. Nesouhlasně se dle článku vyjadřují také radnice Prahy 5 a 7.
Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří
Jakkoliv se může zdát, že zítra bude vše jinak, veškeré plánované změny mají být nastoleny až s otevřením tunelového komplexu Blanka. Ten, ač těsně před dokončením, je v současné době zakonzervován a budeme moci hovořit o mimořádném úspěchu, podaří-li se jej zprovoznit a předat do užívání ještě v letošním roce.
Popsané změny nejsou marginální, jak by se z pozornosti médii hlavního proudu jim věnované mohlo zdát, a také s nimi ani zdaleka nesouhlasí značné množství lidí, nejen radnice městských částí. Nejčtenější seriózní deník u nás, tedy MF Dnes, o změnách píše, ale nevěnuje ani zdaleka stejný prostor odpůrcům, jako organizátorům a příznivcům. Otázka zní, nakolik je to nedbalostí a nakolik případným záměrem některého z činitelů. Okrajová média a fóra se těmito otázkami zabývají, ale zprávy na nich většinou nepřekročí práh pozornosti běžného občana. Nutno také dodat, že ačkoliv nejvíce emocí vzbuzuje právě Smetanovo nábřeží, v rámci celé Prahy a ani v rámci navrhovaných změn není co do objemu dopravy největší položkou. Spolu s ulicemi Legerovou a Sokolskou, o jejichž změny usiluje městská část Praha 2 již roky, však bylo jedním z hlavních spouštěčů plánování změn.
Nevyhledává-li čtenář zprávy o této problematice, při současné míře pozornosti, kterou jí věnují média, jej mohou tyto informace snadno minout. Ve srovnání se zprávami o stavu sporů mezi Prahou a Metrostavem zapadnou informace o změnách v jiných pražských ulicích ještě snáze. Fakt, že není přesně známo, kdy, zda vůbec a do jaké míry k navrhovaným změnám dojde, by neměl fungovat jako výmluva pro odklad pozornosti médií, resp. občanů.
bc