Burger doma připravený, aneb návrh, jak to zkusit sami doma

Napsal bloody cardinal (») 9. 3. 2015 v kategorii Tour de Burger, přečteno: 1518×
burgersezampionyilu.jpg

Píšeme-li o tom, jak nám chutnají burgery, co pro nás připravili jiní, bylo by vhodné umět burger či nějaký druh sendviče taky sami poskládat - a teď nehovořím o uheráku mezi dvěma krajíci chleba, jakkoliv je taková svačina někde na hřebeni kopců[1] mnohdy k nezaplacení.

Nikoliv, píši tento článek pro ty, kteří by se o burger chtěli pokusit i doma. Ale vzhledem k tomu, že jsem člověk líný, nebude to burger v pravém smyslu slova, tedy s mletým hovězím masem. Ne, má včerejší večeře v sobě měla kus kuřete, konkrétně stehenní řízek, nemletý a opečený na pánvi jen se solí a pepřem. Zbyly tu také nějaké žampióny, které orestované s cibulkou a zakápnuté balsamikovým octem byly k onomu kuřeti v kaiserce - protože to „víkendové pečivo“ v igelitu fakt moc čerstvě v obchodě nevypadalo a když jsem líný se dělat s mletým hovězím, dovedete si představit můj názor na pečení vlastních housek na burgery; navíc mám kaiserky docela rád - výborným doplňkem. Stačilo přidat čerstvou červenou cibuli[2] a slušnou porci dijonské hořčice a velmi dobrá večeře byla hotová.

Tedy, půlka večeře. Tu druhou tvořil burger více klasický, řekněme, třebaže maso i pečivo bylo stejné. Bylo ale doplněno rajčetem, kyselým okurkem a jalapeños v nálevu, které jsem koupil ve slevě, ale nenapadlo mě, ze jsou ve slevě proto, ze skoro vůbec nepálí. Sem jsem přidal tatarku a kečup a... nemohl jsem se po jídle rozhodnout, který z těch dvou sendvičů mi chutnal víc.

Ovšem, podobnost s burgery v restauracích byla jen ta, že to bylo maso v housce s něčím navíc uvnitř. Nečekejte v takovýchto případech stejnou chuť jako v restauracích, ale tím není myšleno, že bude domácí burger horší. Je prostě jen jiný, ale také velmi dobrý, pokud to s experimenty nepřeženete. A pokud ano, aspoň víte, kudy cesta nevede; žádný mistr z nebe nespadl. Tak hurá do kuchyně.

bc


[1] To mi připomíná, že svačina při jednom z mých prvních výletů vůbec, které si pamatuju, byl domácí segedínský guláš ohřátý na lihovém vařiči. Možná by to neškodilo někdy zopakovat, jen místo ligového vařiče použiji plyn, abych to neohříval půl dne.

[2] Pokud se vám něco nezdá, vězte, že obrázek nahoře je ilustrační, protože jsem to napřed sežral a až pak mě napadlo něco psát.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a devět