Poslední dobou se dost často mluví o zavedení tzv. nízkoemisních zón v centrech měst. Mé pozornosti ale neuniklo, jakým způsobem se kvalita ovzduší měří.
Jde zhruba o to, že automobily s motory nižších emisních tříd budou mít do center měst zákaz vjezdu, jako tomu je např. v sousedním Německu. Tam mají vozidla na čelním skle vylepenu známku prokazující plnění dané emisní normy a podle toho se pak můžou po městech pohybovat. I u nás by systém vypadal podobně. Klíčové slovní spojení je ale koupit a vylepit známku na čelní sklo.
Mimo jiné, i když by byl český systém téměř zcela obšlehnutý od toho německého, německé nálepky by u nás neplatily a samozřejmě naopak. Z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu, snad kromě touhy získat víc peněz z kapes řidičů/dojných krav.
Chápu dálniční známky, platí se poplatek za používání dálnice. Chápu platbu za STK, je to úhrada za poskytnutou službu. Nyní samozřejmě předjímám, ale toto zakoupení tzv. umweltplakette, jak tomu říkají v Německu, zavání podobným nesmyslem, jako zápisné na vysokých školách – prostě další tahání peněz lidem z kapes. Samozřejmě, ideální stav by byl, kdyby za cenu rovnající se nákladům byla tato prodávána na stanici měření emisí při STK, případně kdyby se vydávala přímo s kontrolní nálepkou provedení měření emisí na značku, samozřejmě po zvýšení ceny měření emisí o náklady na tu nálepku, ale toto se pravděpodobně konat nebude, jak je v našem prostředí obvyklé. Vůbec bych se nedivil, kdyby za poplatek v řádu stokorun tuto nálepku vydávala Dekra. Samozřejmě povinnost blabla, nemáš – pokuta atd., jako obvykle.
Finanční aspekt ale není to jediné, co na tomto novém penězovodu bije do očí. Jde taky o diskriminaci majitelů starších automobilů, a to včetně veteránů, samozřejmě. Vím, že srazy majitelů starých amerik nebo embéček jsou malým procentem aut projíždějících centry měst, ale kdokoliv jste se podobného srazu účastnili byť i jen jako přihlížející, víte, že to stojí za to a rovněž víte, kolik čumilů se vždycky sejde. Jde ale spíše o jiné věci. Třeba můj vůz plní normu Euro III. (Já, protože jsem zastáncem názoru, že kysličník uhličitý je plynem prospěšným, nikoliv škodlivým, jsem poněkud rád, že mé auto na vypouštění tohoto plynu nešetří. Upřímně řečeno, jsem také překvapen, že ten motor třetí euro zvládne, vezmeme-li v potaz, že vznikl někdy v první polovině devadesátých let společnými silami Američanů a Japonců.) Nepředpokládám zde, že by byly emisní zóny tak přísné jako v Německu, kde do některých je vjezd zakázán vozům plnící nižší emisní normu, než Euro IV, protože u nás je starších vozidel odhadem větší procento, ale i tak je značně nespravedlivé, že bohatší člověk do centra města moci bude a chudší nikoliv, vezmeme-li to přeneseně. (Podle všeho se to ale nebude vztahovat na vozy těch, kteří v centrech měst bydlí.) Souvisí to zcela jistě i se zklidňováním, ve skutečnosti však umrtvováním center měst – majitelé starších automobilů do obchodu do centra nebudou autem moci, a proto pojedou do některého z nákupních center na okraji měst, z center tedy odejde část toho tvrdohlavého zbytku lidí, kteří tam ještě zůstávají, obchodníci nebudou mít zákazníky a budou muset propustit zaměstnance a zavřít krám a pak zase bude aparát točit své o nezaměstnanosti a tak pořád dokola.
Nabízí se rovněž otázka, nakolik tyto nízkoemisní zóny pomohou ovzduší ve městech. Tento návrh prý podávali tři politici z Moravskoslezského kraje. Víme, že hlavním znečišťovatelem zdejšího ovzduší nejsou automobily, ale průmyslová výroba, a to ne pouze místní. Nedaleko za polskými hranicemi je totiž obrovská aglomerace Katowic i se svou průmyslovou výrobou a je faktem, že nezřídka jde znečištění právě odtud. Omezit toto cestující znečištění nízkoemisní zóny v Ostravě dokážou jen těžko.
Mimochodem, na internetu koloval jeden zajímavý obrázek z ostravského úseku D1, kde je rychlost omezena na 110 km/h s dodatkovou tabulkou ochrana ovzduší. Na obrázku je tato značka a v pozadí se tyčí chladicí věž elektrárny, doplněná o trefnou otázku Are you serious, Ostrava?
Dálnice D1 v Ostravě má jedno zajímavé specifikum. Je sice fajn, že tu máme dálnici, ale je téměř nepoužitelná, pokud jedete jinam, než do Bohumína, případně do Klimkovic nebo dále na jihozápad. V současné době je využívána více, protože jsou uzavřeny Svinovské mosty, jediná rozumná spojnice mezi Porubou a centrem města ve směru do centra, ale v srpnu, kdy se uzavírka přesune na druhou půlku mostů, budou všichni opět jezdit na pravý břeh Odry po Svinovských mostech, a to z jednoho prostého důvodu - D1 je k tomuto účelu nepoužitelná (a Rudná ulice ostatně taky, protože je daleko), takže názory, že by tento kousek D1 měl být bez poplatku, nemají smysl, protože by po ní stejně nikdo do centra nejezdil. Ostrava má celkově velmi zajímavě vyřešené obchvaty - vedou skrz město.
Abych se ale vrátil k měření kvality ovzduší, které jsem zmiňoval na začátku: jezdívám po Opavské ulici z Ostravy směrem na Opavu a před koncem města, kde je tato silnice jen dvouproudá a extrémně vytížená, je přechod pro chodce se semaforem. Lidé tam přecházejí poměrně často, takže auta musí zastavovat a znovu se rozjíždět. Přímo u tohoto přechodu je umístěna budka s nápisy měření kvality ovzduší. Dovolím si tvrdit, že údaje z této budky jsou přinejmenším značně zkresleny přítomným přechodem, jelikož víme, že když se automobil rozjíždí, spotřebovává nejvíce paliva, a tedy produkuje největší množství výfukových plynů. Dovolím si rovněž tvrdit, že kdyby tato budka byla umístěna o pouhé desítky metrů dále od přechodu nebo i klidně přímo u silnice, ale v místě, kde vozy jezdí plynule, naměřené hodnoty by byly zcela jiné. Zatím jsem nezaznamenal žádnou zveřejněnou studii na toto téma právě na konkrétním místě u Opavské ulice, ale vidím tady příležitost pro krásně účelový podklad pro nízkoemisní zónu v Porubě.
Pořád tak trochu dumám nad tím, kdy konečně (a zda vůbec) světu dojde, že silniční doprava je krví společnosti, nikoliv morem.
bc
2024 ©