VW Golf páté řady je na našich silnicích vidět poměrně často, avšak většinou mu pod kapotou chrochtá dvoulitr s magickým TDI na krytu motoru anebo atmosférická šestnáctistovka. Předmětem této recenze je však Golf s přeplňovaným čtyřválcem o objemu 1,4 litru a výkonu 121 koňských sil. Auto se mi dostalo do rukou jako nově koupené a pak jsem s ním měl několikrát možnost jezdit v průběhu asi čtyř let, celkem bych to odhadl na nějakých 5000 km úplně po všem, od polní cesty až po zbrusu novou hladkou dálnici.
Zvenčí
Začněme designem.
Co se mě týče, kdykoliv vidím Golf páté řady na silnici, řeknu si – hm, pěkné nové auto. Až pak si uvědomím, že ten design je starý již zhruba deset let. Nebylo to tak ale vždy – ze začátku produkce mě jeho design moc neuchvacoval. Co se týče barev, nejvíc mu sluší tahle černá, červená a Rising Blue. Je to barva, ve které byl nejčastěji k vidění model R32, tedy pokud člověk má to štěstí nějaký vidět, protože jich jezdí jako šafránu. Není mnoho, co by se mu dalo vytknout, ale není ani mnoho, co by se dalo zrovna pochválit. Jednou z chvályhodných věcí jsou ale přední halogenové světlomety – mají po dvou parabolách a i potkávací světla svítí velice dobře.
Vzadu už to tak fajn není. Ona ta světla vypadají dobře, dvě červené obruče a něco uprostřed, jako tomu bývalo u Ferrari, ale jen do té doby, než zjistíte, že ta vnitřní červená obruč je tam jen aby se neřeklo, místo aby do ní dali žárovku. Podle očekávání, vnější obruč je celá obrysové světlo a její vnější polovina pak slouží i jako brzdově světlo. Uprostřed této obruče je pak blinkr, který není moc dobře vidět. Uprostřed vnitřní obruče je vpravo couvačka, vlevo mlhovka, jak se na konzern sluší a patří.
Zevnitř
Odemknout auto je snadná věc, že ano. Jste-li řidič a nedáváte-li nic do kufru, nic vás u této procedury nepřekvapí. Když ale vezete ještě někoho, musíte mu odemknout dveře opětovným zmáčknutím čudlíku na odemykání na dálkovém ovladači.
Když se usadíte na místo řidiče, všimnete si, že sedíte v poměrně tvrdé a úzké, ale překvapivě pohodlné sedačce s dobrým bočním vedením. Před sebou máte kůží obšitý volant, který se velmi dobře drží a kulatá, rovněž kůží obšitá hlavice řadicí páky vás zve k ovládání přesného a poměrně dlouze odstupňovaného šestikvaltu. Před sebou máte dvě velká kola s rafikami – otáčkoměr a tachometr a dvě malá kola s rafikami – palivoměr a teplotu chladicí kapaliny Všechno je podsvíceno modře a rafiky jsou červené, což vypadá krásně. Nad nimi pak je displej palubního počítače, rovněž podsvícený červeně, který kromě spotřeby aktuální a průměrné, odhadovaného dojezdu, venkovní teploty, tripu (ne té drogy) a odometru ukazuje spoustu dalších čísel, jejichž význam jsem nikdy neměl potřebu zkoumat.
Originální rádio, které je na středovém panelu, má jednu dost otravnou vlastnost – podle rychlosti upravuje hlasitost. Naštěstí to ale lze vypnout. Rádio je schopné přehrávat em pé tři přes origo dvojici dost špatných středobasů a dvojici dost špatných výškových reproduktorů vepředu i vzadu, suma reproduktorů je tedy osm podle katalogu, ale ve skutečnosti to jsou čtyři. V předních dveřích jsou ještě mřížky na středový reproduktor, takže top-level audiosystém by mohl být lepší. Reproduktory jsou ve dveřích ale umístěné dosti divně; výškový a díra pro středový reproduktor jsou v přední části dveří, tak, jak by to člověk očekával. Na místě basového reproduktoru je ale vykrojení pro láhev. Reproduktor pak je víc vzadu, takže hraje do sedačky, a celá kapsa ve dveřích je víc vpředu, takže se do ní hůř sahá.
Ovládání dvouzónové klimatisace lze objeviti pod rádiem. Dva krajní ovladače ovládají teplotu v příslušných půlkách interiéru a středový ovladač ovládá rychlost průvanu. Když ale změníte teplotu, automaticky se zvětší nebo zmenší průvan, což mi dost leze na nervy. Stejně tak když přidáte ventilátoru o jeden stupeň, přidají se klidně další tři, jako by si ta věc myslela, že nevíte, co chcete. Když intenzitu ubíráte, je to podobné. Mezi tlačítky se skví vnitřní cirkulace vzduchu pro jízdu za naftožravci, další tlačítko s nápisem Auto (to zesiluje vliv vlastního názoru auta na cirkulaci vzduchu v interiéru), tlačítko Klima ON/OFF a Dual ON/OFF (zapnutí či vypnutí dvouzónového režimu). Dále je na palubní desce umístěna spousta kastlíků, zmiňme jeden velký před spolujezdcem, jeden malý se zásuvkou na 12V tam, kde patří popelník, u kterého je tlačítko na vypnutí ASR (vypnutí, ne potlačení, jak je zvykem u nejnovějších konzernových produktů). Na středovém tunelu pak jsou dva různě hluboké držáky na nápoje, oddělené otvírákem na lahváče. Tyhle držáky se dají zavřít roletkou, takže tam můžete něco nechat skryto očím ostatních. Stejnou funkci plní i kastlík v loketní opěrce, ten ale není příliš velký. Airbagů pak je po celém autě spousta – samozřejmě dva čelní, něco v předních opěradlech a všechny sloupky od A po C mají na sobě taky nápis AIRBAG.
Na řidičových dveřích pak najdeme čtyři tlačítka k otvírání jednotlivých oken, kdy všechny stačí zmáčknout či potáhnout víc, aby okna dokončila akci sama, jedno tlačítko k zamykání tohoto ovládání jinde než u řidiče, aby si s tím posádka nemohla hrát, jeden kolébkový přepínač k zamčení nebo odemčení dveří a knoflík k ovládání zrcátek. Levé zrcátko má velmi užitečné dvojí zakřivení a obě dvě jsou vyhřívaná.
Obě dvě přední sedačky jsou manuálně nastavitelné a spustitelné dostatečně dolů, takže člověk nemá pocit, že sedí na autě místo v autě. Vyhřívaná není ani jedna. Volant je nastavitelný i podélně, což je velmi dobrá věc. Na zadních sedačkách je relativně dost místa; rozhodně to stačí k tomu, aby se tam královsky rozvalovala šedobílá koule chlupů, které někteří říkají husky.
Kufr je dostatečně veliký pro čtyři kufry s olympijskými luky, čtyři sportovní tašky, lékárničku a pohár vítěze lukostřeleckého závodu. Pod podlahou pak kraluje reserva; mor lepicích sad tohle auto naštěstí ještě nezasáhl.
Těchnika
Po otevření kapoty budete marně hledat tyč k podepření, kapota drží na plynových vzpěrách. Překvapení pokračují – nikde žádný obrovský kus plastu, turbodmychadlo je krásně na očích. Baterie je chytře chráněna proti nejhrubším nečistotám filcovou krabicí. Nádržku ostřikovačů nevidět, pouze plnicí hrdlo, takže když fridex dochází, poznáte to až tak, že čerpadlo bzučí, ale z trysek nic nestříká. Tohle je ale praxe většiny dnešních vozů.
Už jsem zmínil, že motor je přeplňovaný turbodmychadlem. Výsledkem je 200 N.m od 1500 do 3500 otáček a 121 koňských sil v 5000 otáčkách, to vše při plnění Euro 5. Byl sestrojen jako úsporný motor. Ve městě se dá jezdit zhruba za osm litrů paliva na 100 km. Je osazen přímým vstřikováním paliva. Pohání přední kola přes velmi přesný manuální šestikvalt, který ale potřebuje rozhodnou ruku. Přední náprava je McPherson, vzadu najdeme čtyřprvkové zavěšení, což znamená poměrně dobrou jistotu v zatáčkách. Strašná věc je elektronický plyn – co bylo špatně na lanku?
Cyklovači stěračů se dá samozřejmě říct, jak často má stírat – máte na výběr čtyři možnosti. Zajímavě ale funguje zadní stěrač – když zařadíte zpátečku a přední stěrače pracují, on začne stírat taky. Stejně tak se přední stěrače přepnou ze stálého chodu do cyklovaného, když zastavíte třeba na křižovatce.
Blinkry bliknou třikrát, když za páčku lehce zatáhnete, na což se snadno zvyká, ale pak se těžko odvyká, když přesednete do auta, které touto vymožeností nedisponuje. Světla se zapínají klasickým kolečkem vlevo od sloupku řízení, kde se nachází i potenciometr na ovládání jasu palubní desky a štelovátko sklonu světlometů. Na světlech je nainstalován systém stálého svícení, takže ono kolečko slouží v podstatě jen k zapínání osvětlení palubní desky, anebo když chcete použít parkovačky.
Během čtyř let, kdy nám Golf slouží, se na něm neobjevila žádná závada a pokud mě paměť neklame, má ještě sériové pneumatiky a brzdy i s obložením.
Jak to jede
Jak už jsem zmínil, auto sedí v zatáčkách poměrně dobře, limitujícím faktorem jsou sériové pneumatiky Hankook Optimo K406 o šíři 195 mm. Torzní tuhost je na hatchback překvapivě dobrá, i když občas je cítit absence kusu plechu pod zadním oknem. Přední kola občas mají problém dostat výkon na silnici, ale protiprokluz jejich tanec rychle krotí. Vystřelit z křižovatky není problém, auto jede jak z praku, když se držíte správných otáček. Řízení není moc sdílné, ale je velice přesné. Řazení jde rovněž přesně, ale je třeba mít pevnou ruku. Trochu mi ale u motoru chybí výkonová špička, celkově nejsem moc spokojen s motory s plochou křivkou točivého momentu. Zvukový projev motoru za moc nestojí, přeci jen to je čtrnáctistovka a ty nikdy nebyly za velké zpěvačky.
Nekamarádím s elektronickým plynem, protože si dělá, co chce – plynu málo, řeknete si a zatlačíte pravou nohou víc a najednou je plynu moc a auto poskočí. Na tohle se mi zvyká těžko. Mimo jiné (ale to bude spíš problém turba, protože bratrova Fabie TDI na tom je podobně), když klepnu po plynu, abych srovnal otáčky při řazení, nic moc se nestane – pedál je třeba držet trošku déle. Neškodilo by mu více citlivosti. Brzdy jsou ostré a je třeba si na ně chvíli zvykat, pedál by taky uvítal o něco více citu, brzdy by pak šly i lépe dávkovat.
Po městě se dá celkem pohodlně udržet spotřeba u osmi litrů 95oktanového Naturalu na 100 km. Důraz na úsporu paliva ale není na úkor výkonu, takže když se nebojíte plynu, dá se jet poměrně rychle, samozřejmě za cenu vyšší spotřeby. Na dálnici není problém udržovat rychlost 170 – 180 km/h, ale to už se spotřeba pohybuje okolo 12 l/100 km. Při +- 130 km/h motor z nádrže usrkne kolem osmi litrů na 100 km, záleží na tom, kolik toho vezete.
Celkový dojem z jízdy je takový hranatý, což při delší jízdě spolu s modrým podsvícením palubní desky a dost špatným audiosystémem, které se ve vyšších hlasitostech nedá poslouchat, má za následek to, že je řidič rychleji unavený.
Závěrem
Golf páté řady je auto, které mají mnozí za měřítko kvality vozů střední třídy. Můžu souhlasit, protože jde o velmi kvalitní a spolehlivé auto, ve kterém není problém odvézt spoustu lidí a věcí najednou. Naprosto chápu, proč si ho lidi kupují – prostorný, relativně pohodlný, odveze spoustu lidí a věcí najednou a to ne nutně pomalu, stojí rozumné peníze, jak co se týče pořízení, tak provozu a taky – je to Golf, legenda.
Osobně bych raději sáhl po Subaru Impreza 1,5R. Za peníze srovnatelné s Golfem dostanete tlačítka, která stáhnou okna dolů nebo ochladí vzduch v interiéru stejně jako u Golfu, ale máte velmi dobrý čtyřválcový atmosférický boxer, který pohání všechna kola skrze geniální systém Symmetrical AWD, to všechno se srovnatelnou spotřebou. Jsem ale zarytý fanoušek Subaru, takže možná proto. (A s kecy o vzhledu u mě nepochodíte – je mi jedno, jak Impreza vypadá, pokud bude jezdit takhle dobře.)
bc
2024 ©